Něco o koalovi
Po porodu matka nosí své mládě ve svém vaku asi šest měsíců. Později, když se vynoří, nosí se na matčině břiše nebo zádech. Takto ji doprovází asi do jednoho roku.
Koalové váží 4 – 12 kilogramů a měří mezi 70 – 90 centimetry. Mají hustou šedou srst a díky své zdánlivé zavalitosti působí nesmírně roztomile. Na břiše a na uších mají dlouhé bílé chloupky. Aby mohli šplhat po stromech, umí postavit první dva prsty naproti ostatním a společně s dlouhými ostrými drápy mohou lézt jedna radost.
Od roku 2012 ho australská vláda zapsala na seznam ohrožených zvířat do kategorie zranitelný.
koala na stromě
Strava
Živí se pouze listím a kůrou blahovičníků. Jsou mezi nimi výjimky, které sní i něco jiného, ale těch je poskrovnu. Jinak jsou dost vybíraví. Z blahovičníků jim chutná jen některý druh a to jich v Austrálii roste přes 600 druhů. Jsou jedinými býložravci, kteří dokážou strávit jeho listy. Ty obsahují velké množství vlákniny a terpeny, díky nimž jsou pro většinu zvířat jedovaté. Koalové pečlivě čichem vybírají listy s co nejmenším obsahem jedů.
 Energetická hodnota jejich stravy je nízká, takže koalové musí hodně šetřit energií. Tady vidíte, že nejsou líní.Mají příliš pomalý metabolismus, maličký mozek a spí až 20 hodin denně.
Živí se hlavně v noci. Během dne zkonzumují kolem půl kila listí.  Nepijí moc vody, stačí jim vlhkost z potravy.  Část si ukládají do vaků ve tvářích. Mají dlouhá střeva a ty jim umožňují pomalu strávit tuhé listy. Proto jim jedy z nich neublíží. Jsou cítit jako kapky proti kašli. Jméno koala vzniklo z domorodého jazyka, což znamená- nepije.
koala ve větvích
Strava mláděte
Se speciálními střevními bakteriemi se mládě nerodí. Musí je získat od matky. Ve vaku, který je obrácený dozadu se k mateřskému mléku přidávat trochu nezvyklá, docela pro nás odpuzující strava – matčin trus. Nebo spíš kašovitá natrávenina, která matce vychází z konečníku. Mládě ji olizuje a tím získává důležité bakterie a jeho tělíčko si zvyká na vysoký obsah jedů ve svém budoucím jídelníčku.
Tajemství vzhledu
Předkové dnešních koalů uměli hlasitě řvát, ale nebyli schopni žvýkat tuhé blahovičníkové listy. Obličej se jim změnil, když se jimi začali živit. Najednou potřebovali mohutné žvýkací svaly a zároveň si potřebovali zachovat hlasový projev. A tak mají v široké lebce dostatek místa pro sluchové ústrojí, ale i pro úpony žvýkacích svalů.
Léčba nemocí
Zvířata trpí chlamydií. Je to bakteriální onemocnění, které může způsobit sterilitu, slepotu a infekce močových cest. Bohužel antibiotika nezabírají. Díky jejich schopnosti likvidace toxicity terpenových a fenolických sloučenin, rozkládají léky rychleji. Při podání vyšší dávky se naruší jejich bakterie střevní flóry.
Asi polovina koalů je v Austrálii nakažena.
Ohrožený druh
Bohužel za jejich postupným vymíráním stojí zase člověk. Dříve je lovil kvůli kožešině a dnes kácí jejich teritoria, aby pro své pohodlí mohl stavět silnice.  Přitom jeden koala potřebuje pro svůj život hodně prostoru. Asi sto stromů.