Diskuze na téma kratšího pracovního týdne se stává stále častější. Vypadá to, že jsme se svojí osmihodinovou pracovní dobou v Evropské unii téměř výjimkou. Alarmující je, že ačkoliv by se zdálo, že tedy jsme jediní s pořádným pracovním nasazením, naše životní úroveň se tolik nezvyšuje. Spíše jde o to, aby se doba strávená v práci lépe a efektivněji využívala. Kratší pracovní doba rozhodně není nereálná, protože lidé jsou nahrazováni stroji a společnost se tím vyvíjí do digitální podoby. 
 znaky dolarů
ZKRACOVÁNÍ PRACOVNÍ DOBY = ÚSPORA NÁKLADŮ
Politici zatím neví, zda kratší pracovní dobu zavádět celoplošně nebo jen v některém průmyslovém odvětví. Spíše se přiklání k tomu, že ne všude to půjde, např. kvůli zachování spolupráce ve výrobních řetězcích. Ekonomové však v tomto trendu rozhodně vidí růst produktivity práce. Studie mluví o tom, že člověk nemůže po celých osm hodin odvádět stoprocentní výkon, protože i po kratších přestávkách se schopnost úplného soustředění zcela neobnovuje. Objevuje se zde tedy fakt, že zaměstnanec je na svém pracovišti po určitou dobu zbytečně. Zbytečně se tedy svítí, jsou puštěny stroje a zařízení, topí se apod. Zkrácení pracovní doby tedy znamená pro zaměstnavatele také nemalou úsporu nákladů.
 kancelářská práce
FLEXIBILNÍ PRACOVNÍ DOBA = JEDNOZNAČNÁ VÝHODA
Lidé stále více chtějí mít určitou svobodu ve využívání svého času. Tradiční pracovní smlouvy již tolik nelákají a i pro zaměstnavatele jsou výhodnější pružné pracovní doby. Hlavně práce z domova se stále více využívá, protože v mnoha odvětvích se k práci potřebuje pouze počítač a internet, a tak na dálku lze pracovat bez omezení. Stejně tak flexibilní rozvržení pracovní doby podniky stále více umožňují. Jak je vidět, o proměnu pracovní doby, kdy firma ušetří a pracovník si své úkoly může rozvrhnout podle sebe, si říká digitální společnost sama.

Digitální ekonomika a zkracování pracovní doby
4.5 (90%)4
970x250-1474093619.jpg